Pre-beta verze · Web teprve vzniká, obsah průběžně doplňujeme a ověřujeme.

České ragby

Z historie

Nadčasové články o historii ragby, slavných utkáních a osobnostech.

  • Utkání století: Lomu rozhodl v posledních vteřinách

    Sobota 15. července 2000, nový olympijský stadion v Sydney, dva měsíce před zahájením letních her. Na úvodní utkání soutěže Tri Nations mezi Austrálií a Novým Zélandem přišlo 109 874 diváků, nejvíc v dějinách patnáctkového ragby. Dostali víc, než si mohli přát. Na Novém Zélandu se mu dodnes říká utkání století, v Austrálii nejslavnější utkání mezinárodního ragby.

    Mistři světa proti zraněné pýše

    Tým Austrálie, přezdívaný Wallabies, přijížděl jako úřadující mistr světa z roku 1999. Vedl ji trenér Rod Macqueen a kapitán, druhořadník John Eales. Novozélandští All Blacks naopak teprve vstávali z nečekané porážky s Francií v semifinále téhož šampionátu. Nového trenéra Wayna Smithe a kapitána Todda Blackaddera čekala první velká zkouška.

    Šlo o víc než o jedno utkání. Vzájemné duely obou zemí se zároveň počítají do boje o Bledisloe Cup, trofej, o kterou Austrálie a Nový Zéland hrají od 30. let. Více o samotné soutěži, z níž se v roce 2012 stala soutěž Rugby Championship, najdete na stránce O Rugby Championship.

    24:0 během pár minut

    Začátek vypadal jako omyl. All Blacks položili během prvních pěti minut tři pětky. Postupně skórovali Tana Umaga, Pita Alatini a zadák Christian Cullen. Útoková spojka Andrew Mehrtens všechny konverze proměnil a vzápětí přidal trestný kop. Na tabuli svítilo 24:0 a stadion ztichl.

    Pak přišla odpověď. Dvě pětky položil Stirling Mortlock, další přidali Chris Latham a Joe Roff. Do poločasu bylo srovnáno na 24:24 a z možného debaklu se stalo vyrovnané utkání.

    Druhý poločas: vedení se přelévá

    Po přestávce Austrálie poprvé vedla po Mortlockově trestném kopu. Mlýnová spojka Justin Marshall odpověděl individuální pětkou a skóre se pak přetahovalo kop za kopem. V samém závěru položil mlynář Jeremy Paul pětku, po níž Wallabies vedli 35:34. Domácí fanoušci už slavili.

    V nastaveném čase se míč dostal až k australské dvaadvacítce (22metrové čáře), kde Taine Randell přihrál přes bránícího hráče Jonahu Lomuovi na levé straně hřiště a mohutné křídlo se protlačilo mezi útokovou spojkou Stephenem Larkhamem a postranní čárou. Položil vítěznou pětku. Konečný stav 39:35 pro Nový Zéland, deset pětek a 74 bodů v jediném utkání.

    Sestřih utkání Austrálie – Nový Zéland z 15. července 2000 (video: RugbyPass, YouTube)

    Kdo se směje naposled

    Sydney tentokrát patřilo All Blacks, sezóna roku 2000 však Austrálii. Při odvetě 5. srpna ve Wellingtonu prohrávali Wallabies v nastaveném čase 21:23, když rozhodčí odpískal Novozélanďanům chybu v rucku. Mortlock už nebyl na hřišti, a tak si míč postavil sám kapitán Eales. Trestný kop z místa asi 15 metrů od postranní čáry tento dvoumetrový druhořadník proměnil. Austrálie vyhrála 24:23 a udržela Bledisloe Cup.

    O tři týdny později porazili Wallabies v Durbanu Springboks 19:18 a poprvé v historii vyhráli Tri Nations. Sydneyský thriller ale v paměti zůstal víc než konečná tabulka.

    Zdroje

  • Calcutta Cup: pohár z roztavených rupií, o který hrají Anglie a Skotsko

    Každý rok, když se v Šesti národech potkají Anglie se Skotskem, nehraje se jen o body do tabulky. Vítěz si odnáší Calcutta Cup, stříbrný pohár s kobrami a slonem, který vznikl na druhém konci světa z peněz klubu, jenž neměl s kým hrát.

    Ragby v Kalkatě

    Na Boží hod vánoční roku 1872 sehráli britští přistěhovalci v Kalkatě, tehdy součásti Britské Indie, utkání v ragby. Hra je chytla natolik, že v lednu 1873 založili Calcutta Football Club. Stáli za ním bývalí žáci školy v anglickém Rugby a vojáci pluku Royal East Kent.

    Klub ale vydržel jen pár let. Když z oblasti odešel britský pluk, členů rychle ubývalo a soupeři chyběli. Koncem sedmdesátých let klub zanikl.

    Pohár z 270 rupií

    V prosinci 1877 poslal kapitán, sekretář a pokladník v jedné osobě G. A. James Rothney dopis anglickému svazu Rugby Football Union. Oznámil v něm, že klub končí, a navrhl, aby zbylé peníze posloužily jako putovní pohár. Členové vybrali z účtu 270 stříbrných rupií a místní stříbrník je roztavil a vyrobil z nich trofej.

    Pohár je vysoký asi 45 centimetrů, jeho tři ucha tvoří královské kobry a na víku stojí slon. Podle Rothneyho byl předlohou slon z místokrálova chovu. Rothney navrhoval, aby se o pohár hrála vyřazovací soutěž klubů po vzoru fotbalového FA Cupu. Svaz to ale odmítl a pohár určil vítězi každoročního utkání Anglie se Skotskem.

    První utkání bez vítěze

    Poprvé se o Calcutta Cup hrálo 10. března 1879 na hřišti Raeburn Place v Edinburghu. Přišlo asi 10 000 diváků a utkání skončilo remízou, takže pohár nikdo nezískal. Jako první ho zvedla Anglie o rok později po výhře v Manchesteru. Od té doby se o něj hraje téměř každý rok. Vynechaly se jen roky obou světových válek a k tomu ještě 1885, 1888 a 1889.

    Dnes je utkání součástí Šesti národů. Calcutta Cup je tedy trofej uvnitř turnaje: celkový vítěz Šesti národů a držitel poháru nemusí být stejný tým. Podobných dvojic s vlastní trofejí má turnaj víc.

    Grand slam v Edinburghu

    Nejslavnější kapitola se psala 17. března 1990. Anglie i Skotsko přijely do posledního kola tehdejšího Pěti národů s šancí na grand slam, tedy na výhru ve všech utkáních turnaje. Na Murrayfieldu vyhráli Skotové 13:7 a získali grand slam poprvé od roku 1984.

    Fotbal na Princes Street

    Pohár toho vydržel hodně. V roce 1988 si ho po utkání v Edinburghu vzali anglický vazač Dean Richards a skotský rváček John Jeffrey a kopali ho jako míč po hlavní třídě Princes Street. Trofej se při tom poškodila a časem začala být na další zacházení příliš křehká.

    Originál proto dnes natrvalo stojí v muzeu ragby na stadionu Twickenham v Londýně. Vítězové po utkání zvedají věrnou repliku.

    Kdo ho drží teď

    Naposledy se hrálo 14. února 2026 na Murrayfieldu. Skotsko porazilo Anglii 31:20 a pohár se po roce vrátil do Skotska. Anglie bude mít šanci ho získat zpět v ročníku 2027.

    Zdroje

  • Mistrovství světa 1987: jak se rodil první turnaj a jak ho vyhráli All Blacks

    Mistrovství světa 1987: jak se rodil první turnaj a jak ho vyhráli All Blacks

    Mistrovství světa v ragby dnes patří k největším sportovním turnajům planety. Jeho začátky ale byly skromné a nejisté. První ročník, který v roce 1987 uspořádaly Nový Zéland a Austrálie, se rodil proti vůli části nejstarších ragbyových svazů. A skončil triumfem All Blacks.

    Dlouhá cesta k jednomu hlasování

    O světovém šampionátu se mluvilo desítky let. Australané ho původně chtěli spojit s oslavami 200 let od založení Austrálie, které připadly na rok 1988. Na začátku 80. let předložily vlastní návrhy Austrálie i Nový Zéland. U Mezinárodní ragbyové rady neuspěly, a tak obě země spojily síly a připravily společnou studii proveditelnosti.

    Rozhodnutí padlo v březnu 1985 v Paříži na zasedání Mezinárodní ragbyové rady (angl. International Rugby Football Board, IRFB), předchůdkyně dnešní World Rugby. Čtyři britské a irské svazy byly zpočátku proti. Nejhlasitěji turnaj prosazovali Australané, Novozélanďané a Francouzi. Při hlasování návrh podpořila i Jihoafrická republika a na stranu příznivců přešly Anglie a Wales, proti zůstaly Irsko a Skotsko. Paradoxem je, že samotní Springboks se turnaje zúčastnit nemohli. Na jihoafrický režim apartheidu se tehdy vztahoval mezinárodní sportovní bojkot.

    Šestnáct týmů ve dvou zemích

    První mistrovství světa se hrálo od 22. 5. do 20. 6. 1987. Sedm míst dostali automaticky členové IRFB, zbytek startovního pole doplnily pozvánky. Kvalifikace, jak ji známe dnes, ještě neexistovala. Šestnáct týmů z Evropy, Oceánie, Ameriky, Asie a Afriky sehrálo celkem 32 utkání.

    Hned úvodní utkání na aucklandském Eden Parku napovědělo, kdo je favoritem. Nový Zéland porazil Itálii 70:6. Do dějin se zapsalo hlavně sólové položení (angl. try) křídla Johna Kirwana. Tehdy za něj byly čtyři body, ne pět jako dnes – proto se mu v Česku říkalo „čtyřka“. Po výkopu získal míč hluboko na vlastní polovině a proběhl téměř celé hřiště kolem několika italských hráčů. Dodnes patří k nejčastěji připomínaným položením turnaje.

    Kirwanovo sólové položení proti Itálii (22. 5. 1987). Video: All Blacks (YouTube)

    Blancovo položení v Sydney

    Nejdramatičtější utkání turnaje přineslo semifinále Austrálie s Francií na stadionu Concord Oval v Sydney. Za stavu 24:24, v samém závěru, se francouzský zadák Serge Blanco protáhl do levého rohu brankoviště. Didier Camberabero přidal konverzi od postranní čáry a Francie vyhrála 30:24. Domácí Wallabies, jak se přezdívá australskému národnímu týmu, pak prohráli i utkání o třetí místo s Walesem 21:22 a skončili čtvrtí.

    Blancovo vítězné položení v semifinále proti Austrálii (13. 6. 1987). Video: World Rugby (YouTube)

    Druhé semifinále v Brisbane bylo jednostranné. All Blacks rozdrtili Wales 49:6 a položili osm položení proti jednomu.

    Finále na Eden Parku

    Finále se hrálo 20. 6. 1987 v Aucklandu před více než 45 000 diváky a řídil ho australský hlavní rozhodčí Kerry Fitzgerald. Francie, vyčerpaná semifinálovou bitvou, na domácí tým nestačila. Útoková spojka Grant Fox otevřel skóre ve 14. minutě kopem z odrazu (angl. drop goal), zanedlouho položil rváček Michael Jones a do přestávky vedli All Blacks 9:0.

    Další dvě položení Nového Zélandu zaznamenali kapitán a mlýnová spojka David Kirk a křídlo John Kirwan. Fox k tomu přidal konverzi a čtyři trestné kopy. Francie odpověděla trestným kopem Camberabera a v závěru položením mlýnové spojky Pierra Berbiziera, kterou Camberabero proměnil. Konečných 29:9 (tři položení po čtyřech bodech, konverze, čtyři trestné kopy a kop z odrazu) udělalo z All Blacks první mistry světa. Pohár jako první kapitán v historii zvedl Kirk. Tým měl původně vést mlynář Andy Dalton, kterého ale těsně před turnajem vyřadilo zranění.

    Rozpis bodů finále MS 1987: Nový Zéland 29, Francie 9
    Jak padlo 29:9 – body podle tehdejších pravidel. Grafika: Rugby.cz
    Rozšířený sestřih finále Nový Zéland – Francie 29:9. Video: World Rugby (YouTube)

    Co po prvním ročníku zůstalo

    Ragby bylo v roce 1987 ještě amatérské a hráči měli běžná civilní zaměstnání. Mistrovství ale ukázalo, že o světový turnaj je zájem, a odstartovalo čtyřletý cyklus, který platí dodnes. Nový Zéland a Francie se ve finále potkali znovu v roce 2011, opět na Eden Parku. All Blacks vyhráli i tentokrát, jenže jen 8:7.

    Přehled všech ročníků a vítězů najdete na stránce O mistrovství světa. Pojmy jako konverze nebo kop z odrazu vysvětluje slovníček ragby a co na hřišti dělá rváček či mlýnová spojka, se dozvíte v přehledu postů hráčů.

    Zdroje