V sobotu 17. března 1990 se na edinburském stadionu Murrayfield rozhodovalo v jediném utkání o všem najednou: o titul v turnaji Five Nations, o grandslam, o Triple Crown i o Calcutta Cup. Proti sobě stály dva týmy, které do té doby v ročníku neztratily ani bod – Skotsko a Anglie.
Anglie jako jasný favorit
Angličané pod vedením kapitána Willa Carlinga hráli v roce 1990 rychlé a odvážné ragby. Na Twickenhamu porazili Irsko 23:0, v Paříži na Parc des Princes deklasovali Francii 26:7 a doma rozdrtili Wales 34:6. Křídlo Rory Underwood v těch třech utkáních skóroval čtyřikrát. Položení mělo tehdy hodnotu čtyř bodů, ne pěti jako dnes.
Skotové vyhrávali úsporněji. V Dublinu porazili Irsko 13:10, doma Francii 21:0 a v Cardiffu Wales 13:9. Jejich hra stála na tvrdé obraně a na kopech útokové spojky Craiga Chalmerse. Podle křídla Iwana Tukala trenéři Ian McGeechan a Jim Telfer celý týden drželi hráče mimo dosah novinářů a do role favorita stavěli Anglii.
Pomalý pochod z tunelu
Nejslavnější okamžik dne přišel ještě před výkopem. Skotský kapitán, pilíř David Sole, nevyběhl z tunelu, jak bylo zvykem, ale vyvedl spoluhráče na hřiště pomalou, rozvážnou chůzí v řadě za sebou. Diváci odpověděli řevem, na který Tukalo vzpomínal jako na nejhlasitější, jaký kdy na Murrayfieldu zažil. Ten pochod dodnes patří k nejznámějším obrazům v historii turnaje.
Rozhodlo položení Tonyho Stangera
Rváček Finlay Calder hned v úvodu rychle rozehrál trestný kop a posunul hru hluboko na anglickou polovinu. Chalmers proměnil dva trestné kopy. Anglie odpověděla povedenou akcí, kterou Carling rozjel a tříčtvrtka Jeremy Guscott zakončil položením. Simon Hodgkinson konverzi neproměnil a po dalším Chalmersově trestném kopu šli Skotové do kabin za stavu 9:4.
Rozhodující chvíle přišla dvě minuty po přestávce. Angličané ztratili míč v mlýnu na půlicí čáře, mlýnová spojka Gary Armstrong rozehrál na zadáka Gavina Hastingse a ten nakopl míč do prostoru. Křídlo Tony Stanger ho dostihl a položil u pravé rohové vlajky. Některým svědkům položení připadalo sporné, tehdy však neexistoval videorozhodčí (angl. TMO) a skóre platilo – 13:4.
Anglie pak dlouho tlačila. Hodgkinson v 55. minutě snížil trestným kopem na 13:7, ale víc už Angličané nevytěžili. Komentátoři jim později vyčítali, že u mlýnů pět metrů před skotskou brankovou čarou opakovaně volili znovu mlýn a pokus o položení, místo aby sbírali jistější body z kopu. Skotská obrana vydržela. Scott Hastings ve druhém poločase skládkou zastavil Underwooda, který se chystal uniknout po křídle.
Třetí grandslam v historii Skotska
Výhra 13:7 přinesla Skotsku třetí grandslam po letech 1925 a 1984 a s ním i titul, Triple Crown a Calcutta Cup. Anglie skončila v tabulce druhá, přestože měla nejlepší bilanci skóre v soutěži (90:26). Skotové za čtyři utkání nasbírali 60 bodů a dostali jen 26.
O tom, jak se soutěž od té doby rozrostla a jak funguje dnes, se dočtete na stránce O Šesti národech; historii trofeje za výhry nad všemi ostatními britskými a irskými týmy přibližuje článek o Triple Crown.
Zdroje
Scottish Rugby: Výročí třetího skotského grandslamu · Six Nations Rugby: Připomínka grandslamu 1990, Kde jsou dnes vítězové grandslamu 1990, Magické momenty: Stangerovo položení proti Anglii 1990 · World Rugby Museum: Vzpomínky na Calcutta Cup 1990 · Raeburn Place Foundation: Třetí skotský grandslam · RugbyPass: Den, kdy partnerky Angličanů vyprovokovaly Skoty · The Scotsman: Allan Massie o skotských grandslamech · Rugby World: Historie Calcutta Cupu · Memories Scotland: Skotské grandslamy · Wikipedie (EN): Five Nations 1990, Výsledky Anglie 1990–1999, David Sole, Tony Stanger a další ·