Novozélandská provinční soutěž NPC (National Provincial Championship) je místem, kde dozrávají budoucí hráči novozélandského národního týmu. Od reformy v roce 2006 v ní hraje 14 profesionálních týmů. Formát základní části se od té doby několikrát změnil. V letech 2006–2009 nesla soutěž název Air New Zealand Cup, v letech 2010–2015 ITM Cup. Podrobnosti o formátu a kompletní přehled vítězů najdete v představení soutěže NPC.
Tým Canterbury z Christchurche na Jižním ostrově měl před rokem 2008 na kontě pět titulů a dlouho žil ve stínu Aucklandu, který v letech 1976–2005 vyhrál patnáctkrát. Během šesti sezón se to obrátilo.
2008–2009: začátek o jediný bod
V roce 2008 skončil Canterbury v základní části druhý. Ve čtvrtfinále rozdrtil Tasman 48:10, v semifinále porazil Hawke’s Bay 31:21 a 25. října ve finále ve Wellingtonu zvítězil nad domácím Wellingtonem 7:6. O titulu tak rozhodl jediný bod.
O rok později se oba týmy střetly ve finále znovu, tentokrát v Christchurchi. Canterbury vyhrál 28:20 a poprvé ve své historii titul obhájil. Mužstvo tehdy vedl trenér Rob Penney, který byl hlavním trenérem v letech 2006–2011 a dovedl Canterbury ke čtyřem titulům v řadě.
2010–2011: hattrick a finále bez pětky
Ve finále 2010 v Christchurchi byl soupeřem Waikato. Canterbury vedl o poločase 13:8 a vyhrál 33:13. Pětky položili Tu Umaga-Marshall, Ryan Crotty, Matt Todd a Colin Slade, který k tomu proměnil dvě konverze a dva trestné kopy. Šlo o třetí titul v řadě.
Finále 2011 bylo opakováním předchozího, jen se hrálo na Waikato Stadium v Hamiltonu. Canterbury vyhrál 12:3 a všechny jeho body zajistil Tom Taylor čtyřmi proměněnými trestnými kopy. Do hry přitom přišel už v prvním poločase za zraněného Tylera Bleyendaala. Za Waikato skóroval jen Stephen Donald trestným kopem. Bylo to první finále v historii soutěže, ve kterém nepadla žádná pětka. Penney pak v roce 2012 odešel do irského Munsteru.
2012–2013: pět a pak šest
Mužstvo převzal Tabai Matson, do té doby Penneyho asistent. Ve finále 2012 přišel na řadu Auckland, který o poločase prohrával jen 13:15. Po přestávce ale Canterbury utekl a vyhrál 31:18. Tom Taylor nasbíral 23 bodů (dvě pětky, dvě konverze a tři trestné kopy), což byl nový rekord finále v počtu bodů jednoho hráče. Canterbury se stal prvním týmem, který vyhrál pětkrát po sobě.
Před sezónou 2013 odešel Matson jako asistent ke Crusaders a hlavním trenérem se stal dosavadní asistent Scott Robertson. Ve finále ve Wellingtonu porazil Canterbury domácí Wellington 29:13. Pětky položili Andy Ellis, Ryan Crotty, Tyler Bleyendaal a kapitán George Whitelock, Tom Taylor přidal tři konverze a trestný kop. Šestý titul v řadě dosud v soutěži nikdo jiný nezískal.
Konec v Nelsonu
Série skončila v semifinále 2014 na Trafalgar Park v Nelsonu. Tasman tam vyhrál 26:6, Canterbury dal jen dva trestné kopy Toma Taylora. Titul nakonec získal Taranaki, který ve finále porazil právě Tasman 36:32.
Pauza netrvala dlouho. Canterbury vyhrál NPC v letech 2015, 2016 a 2017, takže z deseti sezón 2008–2017 jich ovládl devět. Scott Robertson pak s Crusaders získal v letech 2017–2023 sedm titulů v řadě v Super Rugby (včetně dvou ročníků Super Rugby Aotearoa). V březnu 2023 byl jmenován hlavním trenérem týmu Nového Zélandu, přezdívaného All Blacks, a vedl ho od listopadu 2023 do ledna 2026.
Zdroje
Planet Rugby: Čtvrtfinále 2008, Finále 2010, Finále 2012, Finále 2013 · Otago Daily Times: Semifinále 2008, Finále 2011, Scott Robertson trenérem Canterbury · The Press: Pátý titul Canterbury v řadě · Tasman Rugby Union: Semifinále 2014 Tasman – Canterbury · Rugbydump: Finále 2009 · 1News: Robertson končí u All Blacks · Wikipedie (EN): Canterbury Rugby Union, NPC 1976–2005, Air New Zealand Cup 2008, Finále 2009, Rob Penney, Tabai Matson, Scott Robertson