V sobotu 14. listopadu 2026 hostí tým Walesu na Principality Stadium v Cardiffu tým Nového Zélandu, přezdívaný All Blacks, v 5. kole soutěže Nations Championship 2026. Velšané na výhru nad tímto soupeřem čekají od 19. prosince 1953. Tehdy ji rozhodlo položení křídla Kena Jonese, muže, který o pět let dřív běžel na olympijských hrách v Londýně pro stříbrnou medaili.
Sprinter z Blaenavonu
Ken Jones se narodil 30. prosince 1921 v Blaenavonu na jihovýchodě Walesu. Rychlost měl na rozdíl od většiny ragbistů změřenou na stopkách: vedle ragby se jako sprinter věnoval i vrcholové atletice. Za klub Newport hrál v letech 1946–1958, odehrál za něj 294 utkání a ve dvou sezónách byl jeho kapitánem.
Na olympijských hrách v Londýně 1948 doběhl v semifinále běhu na 100 metrů šestý. Větší úspěch přišel ve štafetě na 4 × 100 metrů, kde běžel poslední úsek britského kvarteta. Britové doběhli druzí za Spojenými státy. Američané byli nejprve diskvalifikováni a zlato nakrátko připadlo Británii, rozhodnutí ale bylo zrušeno a Jonesovi zůstalo stříbro. V roce 1954 přidal bronz v běhu na 220 yardů na hrách Britského impéria ve Vancouveru a stříbro ze štafety na 4 × 100 metrů na mistrovství Evropy v Bernu.
Deset let v dresu Walesu
Za národní tým debutoval 18. ledna 1947 proti Anglii, Wales tehdy prohrál. Poslední utkání odehrál v roce 1957 proti Skotsku. Celkem nastoupil ve 44 utkáních za Wales a dosáhl 17 položení, každé tehdy za tři body (pět bodů za položení, dnešní „pětka“, platí až od roku 1992). Odehrál 43 utkání za sebou bez vynechání a tato série vydržela jako rekord zhruba dvacet let.
V roce 1950 jel s British & Irish Lions na turné po Novém Zélandu a Austrálii. Odehrál 17 utkání turné, z toho tři testy, tedy oficiální mezinárodní utkání. Ve čtvrtém testu proti All Blacks, který Lions prohráli 8:11, dosáhl po dlouhém sprintu položení, na které se v historii Lions dodnes vzpomíná. Sérii přesto vyhráli Novozélanďané.
Cardiff 1953: kop přes hřiště a sprint k brankovišti
Utkání Wales – Nový Zéland 19. prosince 1953 na stadionu Cardiff Arms Park bylo dlouho vyrovnané a krátce před koncem byl stav 8:8. Rváček Clem Thomas pak kopl míč napříč hřištěm. Jones ho chytil, rychlostí obešel novozélandské křídlo Rona Jardena a položil míč v brankovišti. Konverzi proměnil Gwyn Rowlands a Wales vyhrál 13:8.
Šlo o třetí velšskou výhru nad All Blacks a zároveň o poslední. Od té doby Wales Nový Zéland neporazil, podrobnou bilanci vzájemných utkání najdete v článku Wales a All Blacks 1905–2025.
Ocenění
Jones se stal prvním vítězem ankety BBC Wales o sportovce roku. V roce 1960 dostal Řád britského impéria (OBE) za zásluhy o velšské ragby a v roce 1990 patřil k prvním členům Velšské sportovní síně slávy (angl. Welsh Sports Hall of Fame). Zemřel 18. dubna 2006 v Newportu ve věku 84 let. Jeho položení z Cardiffu 1953 zůstává posledním, po kterém Velšané slavili výhru nad All Blacks.
Zdroje
Welsh Sports Hall of Fame: Ken Jones · World Rugby Museum: Flying Lions: Ken Jones · Olympedia: Ken Jones · Team GB: Ken Jones, olympionik a hráč Lions · Rugby.cz: Wales a All Blacks 1905–2025 · Wikipedie (EN): Ken Jones (rugby union, born 1921)