Na podzim 1999 skoro nikdo nečekal, že by Francie mohla v semifinále mistrovství světa porazit Nový Zéland. O čtyři měsíce dřív, 26. června, prohrála ve Wellingtonu 7:54 a All Blacks měli v sestavě hvězdné křídlo Jonaha Lomua. Utkání z 31. října 1999 na londýnském Twickenhamu se přesto zapsalo do historie jako jeden z největších obratů, jaké turnaj zažil. Jak mistrovství světa funguje, přibližuje stránka O mistrovství světa.
Cesta do semifinále
Tým Francie, přezdívaný Les Bleus, do vyřazovací části nevstupoval jako favorit. Ve čtvrtfinále v Dublinu porazil Argentinu 47:26. Tým Nového Zélandu, přezdívaný All Blacks, mezitím působil jako jasný adept na titul. Ve druhém semifinále proto favorizovali All Blacks skoro všichni. Vítěz měl o týden později hrát finále v Cardiffu.
Lomu dvakrát a 24:10
Začátek ale tak jednoznačný nebyl. První pětku utkání položil po průniku křídla Christopha Dominiciho Christophe Lamaison, francouzská útoková spojka. Potom se prosadil Lomu. Ještě v prvním poločase položil pětku sólovou akcí a Nový Zéland šel do kabin s vedením 17:10. Krátce po přestávce přidal druhou a skóre bylo 24:10. Čtrnáctibodový náskok týmu, který Francii v červnu porazil o 47 bodů, vypadal jako rozhodnutí.
Lamaisonovy kopy
Pak přišlo několik minut, které Lamaisona proslavily. Proměnil dva kopy z odrazu (angl. drop goal) a dva trestné kopy, každý za tři body, a Francie se dotáhla na 22:24.
Pak se znovu prosadil Dominici. Po jeho pětce, kterou Lamaison proměnil konverzí, šla Francie do vedení. Další body vznikly z Lamaisonova krátkého kopu přes bránící hráče do brankoviště, kde míč položil Richard Dourthe. Po další konverzi byl náskok dvanáct bodů. Tečku za francouzskou smrští udělal Philippe Bernat-Salles, který využil kop do novozélandské poloviny a zaváhání soupeře.
Třicet tři bodů v řadě
Francie tak skórovala 33 bodů za sebou: z 10:24 se dostala na 43:24. All Blacks v závěru odpověděli jen proměněnou pětkou Jeffa Wilsona a utkání skončilo 43:31 pro Francii. Lamaison zaznamenal 28 bodů za pětku, čtyři konverze, tři trestné kopy a dva dropy. Za Nový Zéland kopal Andrew Mehrtens, který proměnil dvě konverze a čtyři trestné kopy.
Pro Dominiciho, který za národní tým nastoupil k 67 utkáním a položil 25 pětek, zůstalo londýnské semifinále vrcholem kariéry. U dalšího slavného vítězství nad All Blacks byl i o osm let později: jako střídající pomohl Francii vyřadit Nový Zéland ve čtvrtfinále mistrovství světa 2007.
Finále už nevyšlo
Pohádka neměla šťastný konec. O týden později, 6. listopadu 1999, Francie v cardiffském Millennium Stadium nestačila na Austrálii a prohrála 12:35. Všechny její body obstaral Lamaison čtyřmi trestnými kopy. Tým Austrálie, přezdívaný Wallabies, získal druhý titul mistra světa.
V paměti fanoušků ale zůstalo semifinále, ne finále. Muzeum World Rugby ho řadí mezi největší překvapení v dějinách ragby a World Rugby ho připomíná jako Dominiciho nejslavnější den. Francie v něm během jednoho poločasu smazala proti favoritovi turnaje čtrnáctibodové manko a vyhrála o dvanáct bodů.
Zdroje
- Christophe Dominici’s finest hour: New Zealand v France, RWC 1999 – World Rugby
- Greatest games: France stun All Blacks in 1999 World Cup – Planet Rugby
- Flashback: The greatest game of all time? – Planet Rugby
- The incomparable Christophe – World Rugby Museum
- Rugby’s greatest upsets, part 4: France v New Zealand 1999 – World Rugby Museum
- 1999, une demi-finale d’anthologie – Sud Radio
- Poslední mezinárodní utkání na Athletic Park: Nový Zéland – Francie 54:7 – Scoop
- Final: Australia claim second World Cup – Rugby365
- Classic match report: France 43–31 New Zealand – World Rugby Museum