François Pienaar je bývalý jihoafrický rváček a kapitán, který v roce 1995 dovedl tým Jihoafrické republiky, přezdívaný Springboks, k titulu mistra světa hned na jeho prvním mistrovství. Finále v Johannesburgu vyhráli Jihoafričané nad Novým Zélandem 15:12 po prodloužení a pohár Webba Ellise mu na hřišti předal prezident Nelson Mandela, oblečený v dresu s Pienaarovým číslem 6. Ten obraz se stal symbolem země, která se teprve rok předtím zbavila apartheidu. Za národní tým odehrál 29 oficiálních mezinárodních utkání a ve všech vedl tým jako kapitán.
Rváček nosí číslo 6 nebo 7 a patří do třetí řady mlýna. Je u každého rucku a maulu (viz slovníček ragby), po skládce se první vrhá na míč a v obraně sám skládá hráče soupeře. Od kapitána na tomto postu se čeká, že půjde příkladem v nejtvrdších soubojích.
Základní údaje
| Narození | 2. ledna 1967, Vereeniging (Jihoafrická republika) |
| Země | Jihoafrická republika |
| Post | rváček (č. 6, angl. flanker), viz posty hráčů |
| Národní tým | Jihoafrická republika, 29 startů (angl. caps) v letech 1993–1996, ve všech jako kapitán |
| Body za národní tým | 15 bodů (3 položení) |
| Kluby | Transvaal (1989–1996), Saracens (Anglie, do roku 2000 jako hráč) |
| Období kariéry v národním týmu | 1993–1996 |
| Největší úspěchy | mistr světa 1995, Currie Cup 1993 a 1994, Super 10 1993, anglický pohár 1998 se Saracens, Síň slávy IRB, dnes World Rugby (2011) |
Kariéra
Narodil se 2. ledna 1967 ve Vereenigingu jižně od Johannesburgu. Od roku 1989 hrál za provinční tým Transvaalu, za který nastoupil ve 100 utkáních, v 89 z nich jako kapitán. V roce 1993 dovedl Transvaal k zisku Currie Cupu (viz o Currie Cupu) a téhož roku i k vítězství v Super 10, předchůdci dnešního Super Rugby. Currie Cup Transvaal obhájil v roce 1994.
Za Springboks debutoval 26. června 1993 v Durbanu proti Francii, utkání skončilo 20:20. Kapitánem byl od prvního startu. V roce 1994 ho časopis Rugby World vyhlásil nejlepším hráčem světa v mezinárodním ragby.
Po mistrovství světa 1995 patřil k hráčům, kteří vyjednávali přechod jihoafrického ragby k profesionalismu. V roce 1996 ho nový trenér André Markgraaff přestal nominovat. Poslední utkání za národní tým odehrál 10. srpna 1996 na Newlands v Kapském Městě proti Novému Zélandu (prohra 18:29).
Poté odešel do Anglie, do londýnských Saracens. V sezóně 1997/98 je dovedl k vítězství v anglickém poháru (Tetley’s Bitter Cup). Hráčskou kariéru ukončil v roce 2000 a v klubu pak do roku 2002 působil jako trenér a výkonný ředitel.
Utkání, která ho proslavila
Finále MS 1995, Jihoafrická republika – Nový Zéland 15:12 po prodloužení (24. června 1995, Ellis Park, Johannesburg). Jihoafrická republika se mistrovství světa účastnila poprvé, protože kvůli apartheidu byla předtím z mezinárodního ragby vyloučena. O titulu rozhodl v prodloužení kop z odrazu (drop) útokové spojky Joela Stranského. Nelson Mandela přišel na hřiště v replice kapitánova dresu s číslem 6 a v čepici Springboks a pohár Webba Ellise předal Pienaarovi. Více o turnaji najdete na stránce o mistrovství světa.
Debut 1993, Jihoafrická republika – Francie 20:20 (26. června 1993, Kings Park, Durban). Remízou proti Francii začala jeho kapitánská éra.
Odkaz a po kariéře
V roce 2011 byl uveden do Síně slávy IRB, dnes World Rugby. Příběh mistrovství světa 1995 popsal novinář John Carlin v knize Playing the Enemy (2008) a podle ní natočil Clint Eastwood film Invictus (2009), ve kterém Pienaara hrál Matt Damon a Mandelu Morgan Freeman. Dnes se Pienaar věnuje ragby jako televizní expert a komentátor.
Zdroje
Síň slávy World Rugby: Francois Pienaar · Encyclopaedia Britannica: François Pienaar · Planet Rugby: Francois Pienaar: Everything you need to know about the Springbok legend · The42: Mandela, Pienaar a finále MS 1995 · East Coast Radio: 20 let od vítězství na MS 1995 · South African History Online: Francois Pienaar, 10. srpna 1996: Springboks prohráli s All Blacks na Newlands · Wikipedie (EN): Francois Pienaar, Invictus (film) a další ·
