Cheslin Kolbe a dvě finále: pětka v Jokohamě, nervy na trestné lavici

Měří 171 centimetrů a mezi pilíři a druhořadníky vypadá skoro jako host z jiného sportu. Přesto Cheslin Kolbe zasáhl do dvou mistrovství světa tak, že si ho fanoušci Jižní Afriky pamatují dodnes. Jednou pětkou ve finále, jedním zablokovaným kopem ve čtvrtfinále a závěrečnými minutami dalšího finále, které skoro nedokázal sledovat.

Z Kraaifonteinu přes sedmičky do Toulouse

Kolbe se narodil 28. října 1993 v Kraaifonteinu na předměstí Kapského Města. Jeho otec Andrew hrál ragby za místní klub, větší kariéru mu ale znemožnil apartheid. Bratrancem Cheslina je mimochodem olympijský vítěz a světový rekordman na 400 metrů Wayde van Niekerk, takže rychlost má rodina zjevně v krvi.

Velkou část mládí strávil v sedmičkách. Několik let hrál za jihoafrický výběr sedmiček a v roce 2016 si z Ria de Janeiro přivezl bronz z olympijského turnaje. V patnáctkách hrál u Western Province a Stormers, do národního týmu patnáctek se ale tehdy nedostal. V roce 2017 proto odešel do francouzského Stade Toulousain. Tam se z nenápadného křídla stala hvězda: s Toulouse vyhrál Top 14 v letech 2019 a 2021 a v květnu 2021 i Champions Cup, když jeho tým porazil ve finále na Twickenhamu La Rochelle 22:17.

Za Springboks debutoval 8. září 2018 proti Austrálii, poté, co trenér Rassie Erasmus uvolnil pravidla pro výběr hráčů působících v zahraničí. Na hřiště přišel jako náhradník za zraněného Makazoleho Mapimpiho.

Jokohama 2019: pětka, která zpečetila titul

Finále MS 2. listopadu 2019 v Jokohamě sledovalo na stadionu přes 70 tisíc diváků. Jižní Afrika vedla proti Anglii hlavně díky kopům útokové spojky Handrého Pollarda, který nasbíral 22 bodů. Rozhodnutí přinesly až dvě pětky křídel v závěru. Nejdřív skóroval Mapimpi, pak přišla řada na Kolbeho.

Na pravém křídle dostal míč zhruba 45 metrů před brankovištěm proti přesile anglických hráčů. Naznačil únik k postranní čáře, prvního bránícího hráče tím poslal špatným směrem, vymanil se z další skládky a doběhl si pro pětku. Springboks vyhráli 32:12 a získali třetí titul mistrů světa.

Paříž 2023: konverze, která nedoletěla

O čtyři roky později hrála Jižní Afrika čtvrtfinále na Stade de France proti domácí Francii. Když francouzský mlynář Peato Mauvaka položil pětku v rohu, šel ji konvertovat Thomas Ramos, Kolbeho bývalý spoluhráč z Toulouse. Kolbe znal jeho rozběh ze společných let, vyrazil z brankoviště ve chvíli, kdy se Ramos rozbíhal, a kop zablokoval (angl. charge-down). Francii tak utekly dva body. V témže utkání Kolbe sám skóroval, když po kopu Jesseho Kriela předběhl Damiana Penauda. Springboks vyhráli 29:28.

Poslední minuty na trestné lavici

Finále 28. října 2023 proti týmu Nového Zélandu, přezdívanému All Blacks, rozhodl jediný bod. Jihoafrické body obstaral Pollard čtyřmi trestnými kopy, za stavu 12:11 ale zhruba sedm minut před koncem dostal Kolbe žlutou kartu (vyloučení na deset minut) za úmyslný předhoz. Krátce nato Jordie Barrett neproměnil trestný kop z velké dálky. Kolbe podle reportérů závěr ze střídačky skoro nesledoval a po závěrečném hvizdu ho utěšoval kapitán Siya Kolisi, který v utkání také viděl žlutou kartu.

Jižní Afrika obhájila titul a Kolbe si odvezl druhou zlatou medaili. Kariéru malého křídla tak lemují dvě finále: v jednom rozhodl pětkou, ve druhém s týmem přečkal své nejhorší minuty. Víc o tom, co dělá křídlo na hřišti, najdete v přehledu postů hráčů a o turnaji samotném na stránce O mistrovství světa.


Zdroje