Položení století: 22 vteřin, které v roce 1973 proslavily Barbarians

Sobota 27. ledna 1973, Cardiff Arms Park. Na hřišti stojí Barbarians, pozvánkový tým složený z hráčů různých zemí a klubů, proti All Blacks, kteří jsou na dlouhém turné po Britských ostrovech. Hned v úvodních minutách padne položení, o kterém se dodnes mluví jako o nejkrásnějším v historii ragby.

Neoficiální „pátý test“

Utkání mělo silný podtext. V roce 1971 vyhráli British Lions (dnes British & Irish Lions) pod kapitánem Johnem Dawesem a trenérem Carwynem Jamesem testovou sérii na Novém Zélandu 2:1 při jedné remíze. Dodnes jde o jediné vítězství Lions v sérii na novozélandské půdě. Barbarians v roce 1973 postavili velkou část tehdejšího vítězného kádru, Dawes byl znovu kapitánem a James trenérem, takže tisk utkání přezdíval „pátý test“ série z roku 1971.

Sestava se ještě v den utkání měnila. Gerald Davies, křídlo, chyběl kvůli zranění a místo něj na poslední chvíli nastoupil John Bevan. Vazač Mervyn Davies onemocněl, Derek Quinnell, nominovaný původně jako rváček, se proto posunul na post vazače a z lavičky střídajících šel do základní sestavy Tom David.

22 vteřin

Akce začala nenápadně. Bryan Williams, novozélandské křídlo, poslal dlouhý kop hluboko do pole Barbarians a míč skončil u Phila Bennetta, velšské útokové spojky, kousek od vlastní brankové čáry. Tam, kde by většina hráčů míč odkopla do autu, se Bennett otočil a třemi rychlými kličkami obešel dotírající soupeře.

Pak šel míč z ruky do ruky. Zadák J. P. R. Williams míč udržel, přestože ho Bryan Williams složil vysokým zákrokem. Dál pokračovali John Pullin, kapitán Dawes, Tom David a Derek Quinnell. Zezadu do akce vbíhal Gareth Edwards, mlýnová spojka Walesu, a podle pozdějších vzpomínek si o míč řekl Quinnellovi velšsky. Převzal ho v plné rychlosti a po levé straně doběhl do rohu brankoviště. Od chvíle, kdy Bennett sebral míč, uplynulo zhruba 22 vteřin.

Hráči All Blacks TJ Perenara a Rieko Ioane rozebírají slavné položení Garetha Edwardse z roku 1973. Video: All Blacks (YouTube)

Položení (angl. try) se tehdy počítalo za čtyři body, ne za pět jako dnes, kdy se mu v češtině říká pětka. Bennett konverzi neproměnil, takže Barbarians vedli 4:0. Co který pojem znamená, najdete ve slovníčku ragby.

Komentář, který zlidověl

Utkání komentoval pro BBC Cliff Morgan, který zaskočil za Billa McLarena. Jeho výkřik „What a score!“ (Jaké položení!) patří k nejznámějším větám britského sportovního vysílání. Známý je i Morganův postřeh, že kdyby ten příběh napsal největší spisovatel, nikdo by mu ho nevěřil.

Utkání samotné

Tím Barbarians zdaleka neskončili. Bennett přidal trestný kop, položení zaznamenali Fergus Slattery (Bennett proměnil) a John Bevan, takže do přestávky vedli 17:0. All Blacks se vrátili do hry dvěma položeními křídla Granta Battyho a trestným kopem Joea Karama na 17:11. Konečnou podobu 23:11 dal utkání zadák J. P. R. Williams, jehož položení Bennett proměnil. Pro Barbarians to bylo vůbec první vítězství nad Novým Zélandem, a to ve čtvrtém vzájemném utkání. Rozhodoval Francouz Georges Domercq.

Proč se na to pořád díváme

Položení z Cardiffu ukazuje, proč se na ragby vyplatí dívat. Tým se odvážil rozehrát míč od vlastní brankové čáry a hráči z různých klubů, kteří spolu běžně nenastupují, si ho v plné rychlosti přihrávali přes celé hřiště. Svůj podíl na tom měl i trenér James, který Bennetta před utkáním povzbudil, ať hraje svou přirozenou hru plnou kliček. Edwards později přiznal, že se během sprintu nejvíc bál o zadní stehenní svaly a že ho hnal řev publika.

Barbarians toto položení dodnes uvádějí jako měřítko svého stylu hry. Pokud vás zajímá, co dělá útoková a mlýnová spojka, podívejte se do průvodce posty hráčů.


Zdroje