Dvě sezóny se v Super League titul rozdával bez finále: mistrem byl tým na čele tabulky. V roce 1998 se to změnilo. Po vzoru Austrálie zavedla soutěž vyřazovací boje (angl. play-off) a vyvrcholení na fotbalovém stadionu Old Trafford v Manchesteru. O tom, jak soutěž vznikla, píšeme v článku Zrod Super League, tady je příběh jejího prvního velkého finále (angl. Grand Final).
Dva nejlepší týmy sezóny
O mistrovi poprvé od sezóny 1972/73 rozhodovalo vyřazovací finále. A dostaly se do něj dva jasně nejlepší týmy roku. Wigan Warriors vyhráli základní část s 21 výhrami ze 23 utkání. Prohráli jen dvakrát, v obou případech s Leedsem. Tým Leeds Rhinos skončil druhý s 19 výhrami.
Leeds nejprve v kvalifikačním kole doma porazil Halifax Blue Sox 13:6. Wigan měl jako vítěz tabulky volno a v semifinále pak doma na Central Parku porazil Leeds 17:4. Poražený Leeds ale dostal druhou šanci a v posledním vyřazovacím kole doma rozdrtil St Helens 44:16. Ve finále se tak znovu potkal s Wiganem.
Wigan navíc hrál o nápravu. V květnu 1998 senzačně prohrál finále Challenge Cupu ve Wembley se Sheffield Eagles 8:17. Sheffield byl tehdy ve finále poháru poprvé a sázkové kanceláře mu dávaly jen malou šanci.
Déšť a jediné položení Leedsu
Utkání se hrálo v sobotu 24. října 1998 večer pod umělým osvětlením a v hustém dešti. Přišlo 43 533 diváků. Řídil ho hlavní rozhodčí Russell Smith, týmy vedli trenéři John Monie (Wigan) a Graham Murray (Leeds).
Mokrý míč dělal potíže hlavně Leedsu, který chyboval v rukou a dopouštěl se přestupků. Přesto vedl. Zhruba ve 20. minutě se po přihrávce Ryana Sheridana dostal do brankoviště Richie Blackmore a zaznamenal vůbec první položení (angl. try) v historii finále Super League. Za položení se v třináctkovém ragby dávaly 4 body. Kopáč Leedsu Iestyn Harris ale konverzi neproměnil a minul i trestný kop.
Robinsonův průnik
Rozhodující akce přišla krátce před poločasem. Křídlo Jason Robinson dostal míč asi třicet metrů od brankoviště na pravé straně, prosmýkl se mezi dvěma mohutnými hráči Leedsu Darrenem Flearym a Jamiem Mathiouem, vysmekl se ze skládky Daryla Powella a diagonálním během doběhl až pod tyče. Kopáč Wiganu Andy Farrell přidal konverzi a Wigan šel do kabin za stavu 6:4.
Druhý poločas už žádné položení nepřinesl. Wigan dobře bránil, hlavně zásluhou Krise Radlinského, a Leeds se přes wiganskou obranu nedostal. Videorozhodčí navíc neuznal položení wiganského křídla Marka Bella: podle něj při chytání vysokého kopu udělal předhoz. Farrell proměnil dva trestné kopy, ten druhý v posledních vteřinách, a Wigan vyhrál 10:4. Robinson dostal Harry Sunderland Trophy pro nejlepšího hráče finále.
Co z finále zůstalo
Formát s vyřazovacími boji a finále na Old Trafford Super League drží dodnes a Grand Final se stal vrcholem anglické sezóny třináctkového ragby. Wigan na další titul čekal až do roku 2010, Leeds se prvního vítězství v Grand Finalu dočkal v roce 2004. Další tituly obou klubů najdete v jejich profilech.
Rodák z Leedsu Jason Robinson v roce 2000 přestoupil do patnáctkového ragby k Sale Sharks. Za Anglii odehrál 51 utkání a v roce 2003 položil pětku ve finále mistrovství světa. Dodnes je jediným Angličanem, kterému se to ve finále MS mužů povedlo.
Zdroje
Rugby League Project: 1998 Super League Grand Final, statistiky utkání · Yorkshire Post: Sporting Bygones: Robinson caps fine display in inaugural Grand Final · Yorkshire Evening Post: Robinson’s superb try condemns Rhinos to defeat in first Grand Final · Wigan Today: On this day: Wigan Warriors crowned 1998 Super League champions · Love Rugby League: Throwback Thursday: 1998 Challenge Cup final, Sheffield shock Wigan · England Rugby: On this day: Jason Robinson switches to rugby union · Total Rugby League: The last time: Wigan 10 Leeds 4 in 1998 · Al Jazeera: Wigan po 12 letech znovu mistrem (2010) · Wikipedie (EN): 1998 Super League Grand Final, Super League III (1998), Super League Grand Final