Tým Francie, přezdívaný Les Bleus, patří v Šesti národech pravidelně k favoritům. Výhru ve všech utkáních turnaje, tzv. grandslam (angl. Grand Slam), ale poprvé získal až v sobotu 23. března 1968 v Cardiffu. K tématu se vracíme i proto, že Francie a Wales v listopadu nastupují v Nations Championship 2026.
Dlouhá cesta k prvnímu grandslamu
Turnaj se tehdy jmenoval Five Nations a hrály ho Anglie, Skotsko, Irsko, Wales a Francie. Francouzi v něm dlouho patřili mezi slabší týmy. Po ročníku 1931 je z turnaje dokonce vyloučili a vrátili se až v roce 1947 (podrobně v článku Francie mimo turnaj 1931–1947). Po návratu už tituly vyhrávali, porazit v jedné sezóně všechny čtyři soupeře se jim ale do roku 1968 nepovedlo. Pravidla turnaje najdete v představení Šesti národů.
Čtyři utkání, čtyři těsné výhry
Ročník 1968 nebyl žádnou přehlídkou. Francie vyhrála všechna utkání, ale ani jedno vysoko. Při čtení výsledků pozor na tehdejší bodování: položení mělo hodnotu 3 bodů, stejně jako trestný kop a kop z odrazu (drop), konverze 2 body.
- 13. ledna, Murrayfield: Skotsko – Francie 6:8. Za Francii položila obě křídla, Bernard Duprat a André Campaès.
- 27. ledna, Colombes: Francie – Irsko 16:6. Položili Campaès a Benoît Dauga, sedm bodů z kopů přidal Pierre Villepreux a drop Jean Gachassin.
- 24. února, Colombes: Francie – Anglie 14:9. Položil Jean Gachassin, dropy přidali mlýnová spojka Lilian Camberabero a zadák Claude Lacaze.
- 23. března, Cardiff Arms Park: Wales – Francie 9:14.
Francie skončila s osmi body a skóre 52:30, druhé Irsko mělo pět bodů. Jako jediný tým turnaje neprohrála.
Bratři z La Voulte
Symbolem ročníku se stala dvojice spojek z malého klubu La Voulte: mlýnová spojka Lilian Camberabero a jeho bratr Guy, útoková spojka. Trenér Jean Prat, legenda klubu z Lourdes (viz Lourdes 1948–1968), sestavu neustále měnil. Bratry na utkání s Irskem vyřadil, na Anglii je vrátil. Všechna čtyři utkání odehráli jen čtyři hráči: kapitán Christian Carrère, Walter Spanghero, Elie Cester a André Campaès. Významy postů vysvětlujeme v přehledu posty hráčů.
Guy Camberabero odehrál za Francii v letech 1961–1968 celkem 14 utkání a zaznamenal 110 bodů, z toho 11 dropů. Lilian nastoupil třináctkrát a v ročníku 1968 přispěl jedním položením a jedním dropem. Pozdější reprezentant Didier Camberabero je Guyův syn.
Bláto v Cardiffu
O grandslamu se rozhodovalo na rozbahněném hřišti v Cardiffu, kde Wales vedl o přestávce 9:3. Ve velšském týmu tehdy hrál i mladý Gareth Edwards. Francie ve druhém poločase otočila položeními Liliana Camberabera a kapitána Carrèra, Guy Camberabero zaznamenal v utkání osm bodů z kopů, včetně dropu. Hosté vyhráli 14:9.
Pro oba bratry to bylo poslední utkání v dresu Francie. Podle listu The Rugby Paper spolu za národní tým nikdy neprohráli.
Zdroje
The Rugby Paper: When the glorious France of 68 ruled the old Five Nations, The class of 68 – the team that took the Grand Slam in Cardiff · Sud Radio: Daniel Herrero: le premier Grand Chelem du XV de France · FinalesRugby: Skotsko – Francie 1968, Francie – Irsko 1968, Francie – Anglie 1968, Wales – Francie 1968 · Équipe-France: Francie – Irsko 1968 · Memosport: 1968: první francouzský grandslam · Sporting Memories: Wales – Francie 1968 očima diváka · Six Nations Rugby: Historie turnaje · Rugby365: Historie Šesti národů · The Sports Dragon: Wales v France in years ending with an eight · Wikipedie (EN): 1968 Five Nations Championship, Guy Camberabero, Lilian Camberabero, André Campaes, Jean Prat a další ·