Jak začal Heineken Cup: Toulouse vyhrál první evropské finále až v prodloužení

Sedmého ledna 1996 se na stadionu Cardiff Arms Park hrálo vůbec první finále evropského klubového poháru. Stade Toulousain v něm porazil domácí Cardiff 21:18, ale až v posledních vteřinách prodloužení. Z tehdejšího Heineken Cupu je dnes Champions Cup, nejprestižnější klubová soutěž patnáctkového ragby (více v představení Champions Cupu). Jeho začátky přitom vypadaly docela skromně.

Soutěž narychlo

V roce 1995 se ragby rychle měnilo: hra mířila k profesionalismu a na jižní polokouli se chystala nová soutěž Super 12 (dnešní Super Rugby). Výbor tehdejšího turnaje Five Nations proto navrhl přeshraniční soutěž klubů. Sponzorem se stal pivovar Heineken, jehož účast byla oznámena začátkem října 1995, tedy jen pár týdnů před prvním výkopem.

Do prvního ročníku se přihlásilo dvanáct týmů:

  • Francie: Toulouse, Castres a Bègles-Bordeaux
  • Wales: Cardiff, Pontypridd a Swansea
  • Irsko: provinční týmy Leinster, Munster a Ulster
  • Itálie: Benetton Treviso a Milán
  • Rumunsko: Farul Konstanca

Anglické a skotské kluby chyběly. Angličané nechtěli kvůli nové soutěži měnit program své ligy a skotské kluby se do prvního ročníku také nepřihlásily. Kluby z obou zemí se připojily až v dalším ročníku 1996/97. Formát byl jednoduchý: čtyři skupiny po třech týmech, každý odehrál dvě utkání (jedno doma, jedno venku) a do semifinále postoupil jen vítěz skupiny. Bonusové body ještě neexistovaly.

Začátek u Černého moře

Úplně první utkání soutěže se odehrálo na konci října 1995 v rumunské Konstanci. Domácí Farul tam podlehl Toulouse 10:54 před zhruba třemi tisíci diváky. Velšský rozhodčí Robert Davies na cestu později vzpomínal hlavně kvůli dlouhé, asi pětihodinové jízdě mikrobusem do Bukurešti a o hostech řekl, že byli o třídu lepší.

Do semifinále, hraných 30. prosince 1995, postoupili Toulouse, Cardiff, Leinster a Swansea. Toulouse doma na stadionu Ernest-Wallon jasně přehrál Swansea 30:3, Cardiff vyhrál v Dublinu na Lansdowne Road nad Leinsterem 23:14.

Finále: dvě rychlé pětky a dlouhé dohánění

Toulouse začal finále rychle. V prvních deseti minutách položil dvě pětky: první z nich vnitřní tříčtvrtka Thomas Castaignède po běhu podél levé postranní čáry, druhou mlýnová spojka Jérôme Cazalbou. Castaignède přidal i kop z odrazu (drop).

Cardiff, velšský mistr, prohrával už 0:12 (o poločase 6:12), ale jeho útoková spojka Adrian Davies ho držela ve hře trestnými kopy. Po přestávce nahradil Marka Ringa Jonathan Davies. Pátým trestným kopem ve třiaosmdesáté minutě vyrovnal Adrian Davies na 15:15 a rozhodl o prodloužení.

V něm dal Toulouse brzy vedení trestným kopem útokové spojky Christophe Deylauda, Davies znovu vyrovnal na 18:18. V samém závěru hlavní rozhodčí David McHugh z Irska odpískal Cardiffu zakázanou hru rukou v rucku [rak], tedy v hloučku hráčů nad míčem na zemi, zhruba dvacet metrů od branky. Deylaud trestný kop proměnil a Toulouse vyhrál 21:18. Všech osmnáct bodů Cardiffu zaznamenal Adrian Davies.

Co následovalo

Trofej jako první kapitán zvedl Émile Ntamack. Později přiznal, že pohár oslavy na cestě domů ve zdraví nepřežil.

Toulouse se stal nejúspěšnějším klubem soutěže a dnes má šest titulů (1996, 2003, 2005, 2010, 2021 a 2024). S příchodem Angličanů a Skotů narostl hned druhý ročník na dvacet týmů. Ze skromného zimního turnaje se postupně stala soutěž, v níž dnes hraje 24 klubů z Francie, Anglie a United Rugby Championship.


Zdroje