Druhé finále evropského poháru, dnes známého jako Champions Cup, se hrálo v sobotu 25. ledna 1997 na stadionu Cardiff Arms Park. Klub CA Brive z malého města v departementu Corrèze v něm porazil anglický Leicester Tigers 28:9, položil čtyři pětky a soupeři nedovolil ani jednu. Podle evropské pořadatelské organizace EPCR šlo o jeden z nejlepších klubových výkonů, jaké kdy severní polokoule viděla.
Ročník, kdy poprvé hráli Angličané
Pohár vznikl v roce 1995 a první ročník vyhrál bez anglických a skotských klubů Toulouse (píšeme o tom v článku Jak začal Heineken Cup). Ve druhém ročníku 1996/97 se soutěž rozšířila na 20 týmů ve čtyřech skupinách po pěti a poprvé v ní startovaly čtyři kluby anglické nejvyšší ligy a tři skotské týmy. Leicester tak mohl jako první anglický klub vyhrát Evropu hned napoprvé.
Brive prošel skupinou bez ztráty bodu. Doma porazil velšský Neath 34:19 a londýnské Harlequins 23:10, venku vyhrál nad skotskou Caledonií 32:30 a nad Ulsterem 17:6. Ve čtvrtfinále si poradil s velšským Llanelli 35:14 a v semifinále 5. ledna 1997 s Cardiffem 26:13. Leicester mezitím v druhém semifinále vyřadil obhájce titulu Toulouse 37:11.
Rychlý start a anglická odpověď
Finále začalo pro Francouze ideálně. Christophe Lamaison ve 3. minutě proměnil trestný kop a o dvě minuty později položil první pětku zadák Sébastien Viars. Brive tak vedl už po pěti minutách 8:0 (jak se v ragby boduje, vysvětlují pravidla ragby).
Leicester, který ve finále vedl kapitán Dean Richards, se do hry vracel kopy. John Liley proměnil trestné kopy ve 26. a 35. minutě a do poločasu snížil na 6:8. V 54. minutě přidal třetí a poslal Tigers do vedení 9:8. Pro anglický tým to ale byly poslední body utkání; Richards navíc musel kvůli zranění střídat.
Dvacet bodů za poslední půlhodinu
Brive odpověděl okamžitě. Pravé křídlo Gérald Fabre se v 55. minutě protlačilo do brankoviště a vrátilo Francouzům vedení. Pak přišla chvíle levého křídla Sébastiena Carrata, sprintera, který stovku zaběhl za 10,35 sekundy. V 64. minutě položil druhou pětku Brive, Lamaison v 74. minutě přidal kop z odrazu (drop) a v poslední minutě dal Carrat čtvrtou pětku, kterou Lamaison proměnil. Carrat ročník zakončil s deseti pětkami jako nejlepší položitel soutěže.
Hru Brive řídil kapitán a útoková spojka Alain Penaud. Trofej mu po utkání předal předseda mezinárodní rady IRFB Vernon Pugh a oba týmy pak obešly stadion na čestném kole. Pohár tak i ve druhém ročníku zůstal ve Francii.
Evropský šampion bez titulu doma
Výhra je o to výjimečnější, že Brive nikdy nevyhrál francouzské mistrovství; jen rok předtím, v červnu 1996, prohrál jeho finále s Toulouse 13:20. Stal se tak prvním vítězem evropského poháru, který nikdy nebyl mistrem vlastní země. Později to dokázala i La Rochelle, vítěz z let 2022 a 2023, která titul mistra Francie dosud nezískala.
O rok později se Brive do finále vrátil. V Bordeaux vedl nad Bathem o poločase 15:6, Lamaison dal v prvním poločase všech 15 bodů. Bath ale utkání otočil a vyhrál 19:18. Všechny jeho body zaznamenal Jon Callard, včetně rozhodujícího trestného kopu v samém závěru. Dvě finále v řadě zůstávají nejslavnějším obdobím klubu z Corrèze.
Zdroje
EPCR: Druhé finále Heineken Cupu · Allez Brive Rugby: Finále 1997 Brive – Leicester: průběh, sestavy a cesta do finále · Finales Rugby: Finále Heineken Cupu 1997 · Sky Sports: Pět anglicko-francouzských evropských finále · The Irish Times: Bath vyhrál finále 1998 · Rugby World: Finále Top 14 2026 · Wikipedie (FR): Evropská historie Leicester Tigers · Wikipedie (EN): 1997 Heineken Cup final, 1996–97 Heineken Cup, CA Brive, Stade Toulousain in Cup Finals, Stade Rochelais a další ·